Milan Svoboda a Ecce Homo

Dalším podnikem v seriálu ME a MMČR bylo Ecce Homo Šternberk. Milan na této trati zajel v minulosti skvělé výsledky, tak se těšil i na letošní ročník. Obzvlášť, když se zde sešla velmi početná konkurence jak ze zahraničí (Faggioli, Steiner, Demuth, Bormolini, Napione, Zerla, Szász…), tak z našich luhů a hájů (Krámský, Beneš, Krajčí, Janík…). Startovní listina dávala znát, že bude na co koukat. Bohužel počasí a vedení závodu převzalo nadvládu nad „uměním a schopností“ pilotů těch nejrychlejších vozů a vše nakonec dopadlo jinak, než mohl kdokoliv předpokládat, byť o prvním místě Simone Faggioliho pochyboval málokdo…

Sobotní tréninky se jely za sluníčka a modré oblohy. Milan zkoušel nová nastavení na svém autě a výsledkem byla dvě desátá místa absolutně. Tréninky byly odjety poměrně brzy, takže se všichni začali připravovat na nedělní závod.

Šternberk se probudil opět do krásného dne a nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo být něco jinak. První závodní jízda byla v plném proudu, když si počasí těsně před startem těch nejsilnějších formulových vozů zahrálo rošádu s jejich piloty. Začalo pršet a závod musel být přerušen, aby jezdci mohli přezout na mokré pneu. Bohužel pršelo čím dál více, doslova byla průtrž mračen. A přesto vedení závodu nepochopitelně rozhodlo o pokračování. Milan jel mezi prvními v těchto neregulérních podmínkách, a jak říká, byl to doslova hazard od pořadatelů pustit závod. Byl rád, že sebe i Lolu dovezl v celku do cíle. Formule mu tancovala po trati a byla v některých místech neovladatelná. V těchto podmínkách se nějakým způsobem dostali do cíle i ostatní a je s podivem, že kromě Waldyho, který skončil těsně pod cílem v lese, naštěstí bez zranění, se nic vážnějšího neodehrálo. Druhou závodní jízdu jeli už všichni za mokra. Do této jízdy bohužel už nenastoupili takoví páni piloti jako je Krajčí, Szász, Napione, Demuth, Steiner… Možná ze znechucení z první jízdy, možná z nemožnosti zajet dobrý výsledek, kdo ví… Každopádně Milan to nevzdal, bojoval a v této jízdě zajel třetí nejrychlejší čas, kdy před ním byl jen Faggioli a Beneš.

Milan Svoboda na Ecce Homo skončil absolutně osmý a mezi třílitry třetí. Umístnění by se dalo hodnotit jako úspěšné, avšak Milan komentoval závěr závodu takto: „nesmyslným rozhodnutím vedení závodu o pokračování první závodní jízdy na nesjízdné silnici je tento výsledek hodný rychlému zapomenutí. Já osobně rád závodím na mokré trati, ale podmínky, které byly v horní partii trati nemají se závoděním nic společného. Ředitelství závodu vedené panem Malíkem a zodpovědní funkcionáři předvedli celé závodní Evropě svůj amatérismus a bezohledný postoj k pilotům těch nejrychlejších vozů. Předseda kopcové komise Jirka Koubek má sice krásné fotky aut jezdících „po rybníce“, ale raději bych slyšel jeho pokyn z vysílačky nebo telefonu o okamžitém zastavení závodu…. (otázka zní, kdo z vedení by ho poslouchal…?). Páni pořadatelé styďte se! S předvedeným výkonem jste schopni organizovat jakékoliv závody do vrchu, ale bohužel jen do kategorie N1400ccm, na silnější kategorie Váš postoj nestačí.“

Další závod, kterého se Milan zúčastní, bude tento týden slovinské Gorjanci.

I ve Šternberku za náš tým startovala Edita Prášková a Lubor Nový. Edita třídu do dvoulitrů vyhrála a Lubor byl druhý.