úvod | hledej | debata | forum | MMČR | MČR HA | foto | foto Fryba | video | LeMans/WEC | piloti a týmy | Evropa | inzerce | motorshop | historie | okruhy | odkazy

46. International Rechberg je minulostí

Report ze závodu

Ačkoliv počasí před úvodním závodem letošního ME v závodech automobilů do vrchu bylo hodně aprílové, nakonec vše proběhlo za velmi příjemných podmínek. Nicméně někteří jezdci vzpomínali, že cestou do Rakouska museli odstavit přepravní auta, protože sněhové jazyky na dálnici byly opravdu problémové. Z přihlášených 252 jezdců prošlo přejímkami nakonec 220 pilotů, ale jen 216 nastoupilo do tréninkových jízd. Někteří však nedokončili ani jeden trénink, takže startovní listina pro závod čítala 212 jmen, ale skutečně nastoupilo 197 vozů. No a konečně v cíli bylo klasifikováno 180 účastníků závodu. Tolik pár statistik na okraj.

Ačkoliv se italská špička letos už na závodech sešla (a zvítězil tam Simone Faggioli), v Rechbergu bylo vše otevřené i proto, že zde loni triumfoval Christian Merli. Oba protagonisti byli hlavními favority rakouského závodu i letos. Nicméně od prvního tréninku si držel první příčku bez zaváhání jedoucí tovární jezdec Oselly Merli. Pro letošní rok došlo k výrazným změnám zejména v zadní části jeho vozu Osella FA30. Novinkou je motor Fortech V8 3000ccm, který byl v letošním roce nově zabudován. Poskytuje větší výkon i točivý moment, než loňská varianta RPE. Pochopitelně se změnou motoru souvisí změna převodů, rozložení hmotnosti a podobně. Nicméně se vše zřejmě vydařilo na výbornou, alespoň tomu odpovídaly dosažené časy během víkendu.

Traťový rekord ustanovil loni Simone Faggioli, a to s hodnotou 1:54,928. Podíváme-li se na letošní časy Itala Merliho, z celkově 5 jízd, které během víkendu absolvoval v plných 4 jízdách tento rekordní čas pokořil! To je něco nevídaného až neuvěřitelného. Konečná hodnota nového traťového rekordu byla stanovena v první závodní jízdě, kde sice nejdřív rekord překonal Faggioli, ale po něm startující Merli posunul rekord na Rechbergu na 1:52,927 s průměrnou rychlostí přes 161 km/h. Faggioli jel fantastický závod, ale na vítězství to nestačilo a zaostal za vítězem absolutního pořadí o téměř dvě sekundy. Oba jezdci sice startují v divizi II (chcete-li kategorii 2), ale body dostávají za vítězství ve své skupině stejné, takže bodově vlastně o nic nešlo. Pokud bychom chtěli spekulovat, můžeme dospět k teorii, že Osella jede díky lepšímu motoru rychleji na rovinách a tudíž extrémně rychlé tratě, jako je Rechberg či Ecce Homo budou letos patřit Merlimu, zatímco v technických se prosadí Norma s Faggiolim za volantem, ale nechme se překvapit…

Svou roli splnil i třetí v pozadí, Ital Paride Macario, svěží rychlá krev v současném ME. Krásný souboj na trati sváděl Miloš Beneš (Osella FA30) s Dušanem Nevěřilem (Norma M20FC). Beneš byl sice nakonec rychlejší a obsadil čtvrtou příčku, ale výkon Nevěřila byl velice slibný a vizuálně na trati jeho Norma létala opravdu nádherně. Znamenalo to i osobní maximum pro moravského jezdce na této trati, navíc druhá příčka v E2-SC. Překvapivě šesté místo absolutně zajel nejrychlejší historický vůz, aneb placatá Osella PA9/90, se kterou dříve vévodil evropských kopcům Pancho Egozkue ze Španělska. Nyní v rukou Stefano Di Fulvia dělá vrásky i pilotům moderním třílitrových speciálů. Di Fulvio zlepšil osobní rekord a tedy i rekord pro historické vozy. Za ním se umístil Fausto Bormolini, který měl tentokrát o víkendu plné ruce i hlavu starostí. Všechny tři vozy v jeho týmu měly problémy. Napione nakonec ani nenastoupil do tréninku a Osella PA20S, se kterou jel Andrea Bormolini sice po problémech se zavěšením levého předního kola do závodu nastoupila, ale brzká rána znamenala ztrátu zadní části karosérie, špatný čas a ve druhé jízdě jsme dnes již legendární černostříbrnou krásku Osellu PA20S neviděli. Federico Liber s vozem Gloria opět zatápěl konkurenci. Jeho vůz dával připomenout speciálům Can-Am z osmdesátých let. Nejrychlejším jezdcem s vozem se střechou byl tentokrát Dan Michl s vozem Lotus. Těsný souboj tak vyhrál nad soupeřem skupiny E2-SH Vladimírem Vitverem a jeho opět rychlejším Audi TTR. Oba naši borci předváděli naprosto špičkové výkony, ke kterým měl zbytek Evropy docela daleko. Zejména když se nedařilo Karlu Schagerlovi a jeho VW Golf skupiny E1 zradila technika. Přední příčky zdobily i další české barvy díky rychlému Petru Vondrákovi, Petru Trnkovi či Marku Rybníčkovi, který se svým speciálem Ford Fiesta nestačil překvapivě na nejrychlejší vůz skupiny GT. Tím bylo Ferrari Itala Perugginiho, který byl zároveň nejrychlejším mužem divize I. Nicméně tento fakt jen potvrzoval teorii o rychlé místní trati, která více svědčí vozům s jednou hnanou nápravou.

Ve skupině A byl nejrychlejší Reinhold Taus na Subaru před Lukášem Vojáčkem, který si zvykal na vůz Subaru, se kterým letos vyjel do seriálu ME. Martin Jerman s Lamborghini si vystoupal na třetí stupínek ve skupině GT, když za nejrychlejším zmíněným Ferrari dojel jako druhý ředitel závodu Erich Weber na Porsche. Skupina N patřila českým barvám, konkrétně Jaromíru Malému na voze Mitsubishi Lancer. Zajel ve slušné konkurenci velmi dobře a porazil i domácího Dietera Holzera. Poněkud nepochopitelně zůstává v ME skupina S20, která se nikdy netěšila zájmu jezdců a ani nenabízí nějakou zajímavou techniku jako třeba nepočetná, ale atraktivní skupina GT.

V historických vozech jsme měli velmi početné zastoupení, ale chybělo pověstné štěstí, alespoň co se výdrže techniky týče. Do závodu tak nenastoupil například Vladimír Konicar na BMW či Miroslav Adámek s NSU, v závodě odstoupil Josef Michl se Škodou 130RS. Nejrychlejším Čechem tak byl Ondřej Chytil na voze MTX 1-03 těsně před Petrem Tykalem na obdobném voze.

Smutně dopadly závody pro domácího matadora Hermanna Waldyho staršího, který po zimě strávené po špitálech mohl konečně závodit. Bohužel ale prožil poměrně těžkou havárii, kdy zničil svou formuli Tatuus, ale naštěstí ji opustil ve zdraví. Smutný pohled byl rovněž na Osellu dalšího veterána závodů do vrchu, Ericha Öppingera. Těžko říct, zda jeho vůz bude vůbec opraven.

Tréninky i závody probíhaly poměrně hladce a plynule, vozy startovaly poměrně těsně za sebou, takže bylo tu a tam k vidění i předjíždění na trati. Osobně se mi okolo trati zdálo méně sponzorských bannerů, ale asi i méně diváků. Ostatně diváci jsou neustále vykazování dál a dál od trati, čímž se vytrácí ono kouzlo závodů do vrchu, které mně před lety uchvátilo. Chápu obrovský tlak na bezpečnost, nicméně ztráta atraktivity nutně přinese menší zájem, menší tržby a tak dále. Snad bude skutečnost optimističtější a údaje o návštěvnosti radostné. Závod to byl tedy jistě dobrý, nikoliv však vynikající, a určitě ne špatný.

Výsledky a galerie ze závodu



Autor: Roman Krejčí  (Všechny články autora)
Rubrika: Evropa  (Všechny články rubriky)




Článek publikován: 25.04.2017
Přečteno: 322 x
Stránka aktualizována: 08.06.2017

Související články:



REDAKCE: Roman Krejčí All rights reserved, Ó 2002-2017


Stránky vrchy.com jsou nezávislým informačním zdrojem o závodech do vrchu a na okruzích

[CNW:Counter] TOPlist