Sny se plní na Ecce Homo

Každoroční svátek domácího vrchařského roku patří závodům o evropské body ve Šternberku na Ecce Homo. Jako prakticky vždy odjíždím ze závodů s neskutečně silnými zážitky, nabitý emocemi a po několik dní ponořen do oparu kopcové atmosféry, při níž ztrácíte každodenní starosti a přízemní věci tohoto světa. Protože opět burácely motory těch neskutečně rychlých a krásných vozů, tak blízko nás, tak silně mrazící… Opět musíme smekat klobouky nad obrovskou odvahou pilotů, kteří do kopce ve spleti zatáček hravě překonají průměrné rychlosti téměř čehokoliv, co u nás za celý rok jezdí nejen na obou autodromech dohromady. Ano, svátek Ecce Homo přišel a stále v nás kvete. A jaké vzpomínky letos zůstávají?

Nová pravidla Mistrovství Evropy se snaží zpomalit nejrychlejší vozy. Jak se to podařilo? Omezení otáček, vyšší hmotnost, vyšší světlá výška… Úřadující šampion starého kontinentu Christian Merli je v sobotních tréninkových jízdách pomalejší o půl sekundy oproti loňsku… No a v závodě na svůj loňský traťový rekord ztratí nakonec celou jednu vteřinku. Stála ta změna předpisů za to? Možná ano, protože Miloš Beneš, nebo Petr Vítek, kteří sbírali evropské body raději odešli jen do MČR. Snad to byl cíl, pokud ne, tak to nemělo valného smyslu.

Zatímco v monopostech to měl Merli jasné, když jeho týmový kolega Hin ztrácel, mezi sportovními vozy to bylo to pravé závodění. Tam bylo zajímavé snad všechno, co mělo zakrytá kola s jezdcem schovaným za široký ochranný oblouk. Všichni domácí fanoušci si přáli vítězství Petra Trnky s vozem Norma M20FC, ale procházka růžovým sadem to rozhodně nebyla. Teda pomineme-li procházku se psem, který se Petrovi nabídl k venčení hned při první závodní jízdě. Naštěstí vše dobře dopadlo, jízda se opakovala a pes si pobíhání po trati rozmyslel. Petr se utrhl v opravné jízdě k národnímu rekordu a uskočil soupeřům. Ale ve druhé jízdě to byl Joseba Iraola, který neskutečně zrychlil, využil Petrova smyku a zajel rekordní čas pro vozy značky Nova. Ano u Normy má historicky lepší čas Simone Faggioli, který nám na kopcích velmi chybí, ani nevíme, jestli mu to odpustíme… Snad jen, kdyby se brzy vrátil z italských kopců, kde nemá rovnocenného soupeře.

Mrštný Corentin Starck, belgické eso v závodech do vrchu, jezdí bravurně, ale Šternberk mu letos prostě nesedl. Problémy s elektronikou v sobotu a odstoupení v neděli bylo pro žlutý prototyp smutnou tečkou v našich končinách. Pamatujete si ho z FIA Master z roku 2016? Hodně se zrychlil od těch časů s dvoulitrem… Tehdy nám porazil Petra Trnku, který jel podobný vůz Norma Honda.

Nejrychlejší dvoulitrový vůz na Ecce Homo u nevodil Petr Vondrák, ale Rakušan Christoph Lampert. Jeho Nova NP01 se zajímavým motorem neměla ve své třídě konkurenci. Hayabusa s přeplňováním a téměř polovinou motoru speciálně předělanou vyjde tak na milion, ale určitě se vyplatí, když chcete vítězit. Lampert dojel hned za jmenovanými a Benešem a Hinem, když porazil Sebastiana Petita. U nás tento velmi známý Francouz pokořil svůj loňský čas o dvě sekundy za volantem zbrusu nové Oselly PA30. Nicméně jeho osobní maximum z roku 2017 zůstalo netknuté. Fausto Bormolini představil zcela novou zbraň, vůz Nova NP01 s volantem v ose vozu. Zatím si zvyká, ale jde mu to jízdu od jízdy lépe. Sice před devíti lety byl o dvě sekundy rychlejší, ale to jistě do roka dožene. Deváté místo absolutně patřilo Vašku Janíkovi, který má konečně správný motor po dlouhém čekání. Kromě pokuty za absenci měřiče otáček motoru zaostal za svým maximem o 10 sekund. Snad se to brzy také podaří stáhnout. Desátý v cíli se už pod 3 minuty na jízdu nedostal. Dvoulitrový Tatuus F4 dovedl do cíle Joel Burgermeister.

Krásných časů dosahoval po celý víkend výborně připravený Zdeněk Chudoba s dvoulitrovou Normou a početným soupeřům tentokrát nedal moc důvodů k přemýšlení, jestli na něj budou stačit. A již snad můžeme říct tradičně dvoulitrovým plackám zatápěl stále se zrychlující Karel Berger s litrovou Osellou PA21 JrB. Kromě Zdeňka všechny porazil a přiblížil se rekordu ve své třídě, kterým se loni blýskl Španěl Gonzalo Cabaňas. I když na vítězství ze sobotního Ústí nad Orlicí nedokázala navázat Tereza Machová, přesto jsme byli svědky krásného souboje o dámský rekord na Ecce Homo. V moderní historii závodu ho šestkrát za sebou překonávala Helga Heinrich, pak Petra Wolpert, Renate Sieber, Angela Vilariňo… Třikrát dokázala posunout jeho hodnotu Edita Prášková, aby po dlouhých jedenácti letech vyrostla další hvězda našich kopců, Kristýna Fillová. Ta loni rekord překonala a letos se dvakrát ještě dokázala zlepšit. V poslední jízdě dne to byla Tereza Machová, která jako první žena pokořila hranici tří minut a dvaceti sekund. A pokud jsme napočítali ve startovní listině deset dívek, je to paráda. A víte proč? Protože tam nejely kvůli kvótám, ale prostě chtěly závodit! A evidentně jim to šlo na výbornou.

V monopostech jsme viděli tři dosluhující monoposty F3000. zatímco Renzo Napione závod nakonec bohužel nedokončil, v souboji dvou vozů Lola byl úspěšnější Jiří Svoboda s někdejším autem po Dušanu Nevěřilovi, před Martinem Juhásem, který pro změnu proháněl vůz po Jaro Krajčím. Ale oběma naložil balík sekund mladá naděje Josef Hlavinka s Glorii C8F.

Nejrychlejší Porsche historie Ecce Homo pilotoval Nicolas Werver z Francie, ale bohužel ve druhé jízdě chyboval při brždění před Sojkovou zatáčkou a trefil svodidla. Sice pokračoval, ale sny o umístění se vypařily. Mimo pořadí ME se blýskl svými časy David Komárek se svým vozem McLaren F1 Evo. V týmu Komvet se auta umí stavět a druhý nejrychlejší čas historie jezdců se střechou nad hlavou je toho jasným důkazem. Vlastně třetím, když budeme počítat tréninkový čas Karla Schagerla, kterému v nedělním závodě začal vůz hořet podobně jako Peterovi Ambruzovi. Tradičně špičkový výkon předvedl Marek Rybníček, vítěz skupiny PF2. Mezi překoňovanými Mitsubishi překvapoval polský jezdec Jedrzej Szczesniak s Lamborghini Huracan a oku lahodil i Porsche Luca Gaetanimu z Itálie.

Chvíli to vypadalo na souboj o trůn mezi historickými vozy, ale nakonec Piero Lottini s Osellou PA9/90 nedal prostor pro spekulace ani druhému nejrychlejšímu Jaroslavu Práškovi s Chevronem B42.

Převzatých bylo 184 vozů a jezdců, ale Peter Kacvinský dojel pouze do přípravného prostoru a jeho vůz musel být odtažen ještě před prvním tréninkem a už jsme ho pak neviděli. Další čtyři jezdci nenastoupili k závodu a 24 jich odstoupilo. Přesto 155 klasifikovaných je krásný výsledek. Je tedy jasné, že nových příběhů nám jezdci napsali ještě nespočetně mnoho, ale o tom snad někdy příště. Díky všem jezdcům i pořadatelům za krásný zážitek! A teď už hurá do Ascoli, do Vrbna pod Pradědem…