Ecce Homo - Jak padal rekord?

Jedním z kritérií jak hodnotit vývoj automobilové techniky na závodech ECCE HOMO je bezesporu absolutní traťový rekord. Jeho hodnota jasně vypovídá o tom, jak stroje a jezdci účastnící se těchto závodů šli krok za krokem k čím dál tím lepší dokonalosti. Zavzpomínejme tedy jak probíhala bitva nejlepších jezdců o ten nejrychlejší čas na krásné šternberské trati, která je již sama o sobě 100 let velkou výzvou pro všechny automobilové nadšence ( a nejen je). Použijme k tomu novodobou historii, a to i přesto, že i zde docházelo k úpravám trati, které samozřejmě měly vliv na dosažené časy.

1972 – 4:16,4 – Jaroslav BOBEK – CZ – ŠKODA – SPIDER Závod do vrchu byl obnoven v roce 1971, tehdy se však jelo na zkrácené trati 5000 m, a proto vítězný čas Bořivoje Kořínka 6 minut a 8 sekund lze jen těžko do vývoje rekordu zařadit. Je celkem neuvěřitelné, že již v roce 1972 se zde jelo nejen Mistrovství Československa, ale dokonce již Mezinárodní závod na který se přihlásilo 22 zahraničních závodníků z Rakouska, NSR a NDR. Ze zahraničních jezdců nakonec dosáhl nejvýše skvělý Východoněmec Wolgang Küther se strojem Melkus – Wartburg, a to na šestou příčku absolutně, když jeho nejrychlejší čas byl 4:37,80. První příčky však ovládli naši jezdci. Jasně nejlepším se nakonec stal tovární jezdec AZNP Mladá Boleslav Jaroslav BOBEK s vozem ŠKODA-SPIDER a jeho čas 4:16,40 je prvním rekordem na znovu obnovené trati, druhý skončil Zdeněk HALADA s vozem BMW 2002 Ti a třetí Zdeněk MAŠITA a jeho SAAB SONET.

1973 – 4:08,20 – Jaroslav BOBEK –CZ – ŠKODA –SPIDER Hned následující rok se sešla ještě lepší mezinárodní konkurence. Přibyli jezdci z Polska, Luxemburska a dokonce i Itálie. MAŠITA se SAABEM skončil až osmý a HALADA pátý. Do čela se tlačili především zahraniční jezdci.. KÜTHER se zlepšil na 4:26 rovných a nakonec obsadil třetí místo. Největším dravcem se však nakonec stal Rakušan Karl BÖHRINGER a jeho formule McNAMARA-FORD, s níž pokořil rok starý rekord časy 4:14,20 a 4:10,20. Jenže zde byl ještě obhájce vítězství Jaroslav BOBEK a jeho tovární ŠKODA – SPIDER, a ten výzvu přijal nejlépe jak mohl. V první jízdě 4:12,60 a ve druhé nový rekord trati 4:08,20.

1974 – 4:05,80 – Hans Rudi WITTWER – CH – BRABHAM BT 40 F2 Mezi nejvýznamnějšími zahraničními celebritami tohoto ročníku byli bezesporu Rakušané Willy RABL a Sepp MANHALTER a především poprvé vůz formule 2 u nás za jehož volantem seděl Švýcar Hans Rudi WITTWER. WITTWEROVI se již v sobotním suchém tréninku podařilo pokořit hranici čtyř minut – 3:54,47. Tréninky se však většinou do statistik nepočítají. V neděli se spustil vydatný déšť, který atakování traťového rekordu velmi zkomplikoval. MANHALTEROVI absolutně nevyšla první jízda a propadl se nakonec na absolutně 33. místo. Willy RABL s vozem PORSCHE CARRERA RSR jel lépe, ale stačilo to jen na šesté místo. Před ním se umístnili čtyři Češi; pátý HORSÁK – ŠKODA 200 RS; čtvrtý HUBÁČEK – ALPINE RENAULT; třetí dvojnásobný vítěz a dosavadní držitel rekordu Jaroslav BOBEK – ŠKODA SPIDER a druhý Karel JÍLEK – MTX 2-01. Hans Rudi WITTWER si však vítězství nenechal vzít a ve druhé jízdě časem 4:05,80 dokonce pokořil rok starý rekord. Tím započala dlouhá nadvláda zahraničních jezdců.

1975 – 3:44,80 – Hans Rudi WITTWER – CH – BRABHAM BT 40B F2 Rok co rok se zlepšovala konkurence. V roce 1975 se celkem neuvěřitelných sedm jezdců dostalo pod rekord WITTWERA z roku 1974. Sedmý Němec Helmut MANDER s vozem OPEL KADETT v úpravě IRMSCHER zajíždí nejdříve 4:10,40 a potom dokonce 4:03,60. Jeho krajan Johan ABT – LOLAT 290 zajíždí první jízdu lépe – 4:01,00 než druhou - 4:03,00. Rakušan Dieter A. ANTON s formulí KAIMANN BOSCH vyjíždí na vrchol v časech 4:01,80 a 4:01,00. Další jezdci již překračují hranici čtyř minut. Nejrychlejší Čech Jaroslav BOBEK s novým nádherným vozem ŠKODA-SPIDER II –733 dosahuje časů 3:57,60 a 3:56,00. Willy RABL z Rakouska a jeho PORSCHE CARRERA tentokráte ukazuje své možnosti – 3:55,80 a 3:54,80. Velmi dobře se prosadil a nakonec druhý absolutně skončil Němec Peter ERNST – ABARTH OSELLA s časy 3:53,40 a 3:53,80. Králem šternberského kopce se stává však opět Švýcar Hans Rudi WITTWER a jeho BRABHAM BT40B formule 2. V první jízdě zajíždí fantastický nový traťový rekord – 3:44,80, ve druhé již jen 3:48,00. Prostě nádhera.

1976 – 3:43,39 – Hans Rudi WITTWER – CH – BRABHAM BT 40B F2 Padne i tento rok rekord ? To byla otázka kterou si jistě kladli všichni přítomní. Nejrychlejší z českých jezdců byl tentokráte Miran VELKOBORSKÝ – MTX 2-01 BMW ALPINA – 4:04,73, v součtu časů byl sedmý absolutně. Němec ABT se zlepšuje oproti předchozímu ročníku na 3:55,69, Willy RABLOVI se tentokráte nevydařila první jízda a ve druhé dosahuje času 3:49,45. ERNST se zlepšuje na 3:48,66. Novou štikou ve šternberském rybníku se stává velice rychlý Švýcar Josef BINDER s formulí HORAG SUPER V. Ačkoliv jde o slabší formuli než je WITTWEROVA vyjíždí na kopec nejlépe za 3:48,11 a překonává všechny ostatní. WITTWER si však i tento rok nenechal své kralování vzít a navíc okořeňuje svůj úspěch opět rekordem, i když už jen těsně oproti starému – 3:43,39, což znamená v průměru 128,7 km/hod.

1977 – 3:33,49 - Peter ERNST – D – ABARTH OSELLA Vynikající formulová exhibice, která doposud neměla obdobu se sešla tento ročník ve Šternberku. Trojnásobný vítěz Hans Rudi WITTWER přijíždí na nové formuli 2 MARCH-WITTWER. Jeho krajan BINDER opět jede s HORAG SUPER V, ale druhé místo je velmi ohroženo jen při pohledu na ostatní formulové jezdce. Němec Dieter KERN startuje poprvé a hned patří k favoritům. Z Luxemburska přijíždí Lucien LAMPACH, z Rakouska potom Herbert JERICH a Helmut ACHATZ. Se spidery startuje německá ekipa v čele s ERNSTEM, Reinholdem GRUBEREM, Franzem ENGSTLEREM a Paulem RISSEM. Konkurence k pohledání. Dieter KERN mě nakonec smůlu (že by startovní číslo 13 ?) a po technických potížích nastupuje do závodu se slabší formulí 3 MACO a i přesto zajíždí fantastických 3:38,46; ve druhé jízdě měl však opět pech. I další formule jedou skvělé časy : BINDER těsně za loňským rekordem 3:44,46. Rakušan Herbert JERICH jede výborně v první – 3:40,16 a především ve druhé – 3:34,73 !!. WITTWER kontruje 3:36,79 a 3:34,93. V součtu je před ním. Nakonec však všem formulím vypálil rybník neuvěřitelným výkonem Němec Peter ERNST se svým spiderem – 3:37,38 a nový traťový rekord 3:33,49. Jeden z nejkrásnějších závodů historie.

1978 – 3:29,87 – Dieter KERN – D – RENAULT ALPINE F2 Na startu tentokráte chyběl Hans Rudi WITTWER a i několik dalších jezdců z předcházejícího roku. Mnoho lidí snad ani nevěřilo, že by opět padl rekord, obzvláště po loňských zážitcích. Hlavní hvězdou s vozem formule 2 byl tentokráte Němec Dieter KERN, který představil RENAULT ALPINE . Další krásnou formuli 2 pilotoval jeho krajan Helmut KALENBORN – MARCH BMW a ve Šternberku již známý vůz BRABHAM BT40 F2 vodil další Němec Peter DIENEMANN. Mezi spidery zaujímal největší pozornost na naše poměry doslova exotický Švéd Olof WIJK a jeho ASTRA-FORD. V první jízdě se mezi cestovními vozy dostal jako jediný pod čtyři minuty Toni FISCHHABER s vozem PORSCHE CARRERA – 3:51,49. Před něho se zařadily pouze dva spidery Franz ENGSTLER – OSELLA PA 1 – 3:50,30 a zmiňovaný Olof WIJK - 3:48,10 a samozřejmě dvě formule 2 s piloty Helmutem KALENBORNEM –3:43,77 a především Dieter KERN. Ten předvedl nádherný výkon na jehož konci bylo první atakování hranice tří a půl minuty a nový traťový rekord - 3:30,57 !! Ve druhé jízdě se všech pět nejrychlejších jezdců zlepšilo: FISCHHABER – 3:50,74; ENGSTLER – 3:49,79; WIJK – 3:47,84; KALENBORN – 3:43,14 a nakonec famózní Dieter KERN a opět traťový rekord a dokonce poprvé pod tři a půl minuty – 3:29,87!!!

1979 – 3:17,26 – Dieter KERN – D – RENAULT ALPINE F2 Největším zpestřením ročníku 1979 byl bezesporu start vozu formule 1 – TYRRELL 007 FORD se švýcarským pilotem Ruedi JAUSLINEM. Pořadatelé asi nevěděli kam s ním, tak nakonec jel tzv. exhibiční jízdu. V první jízdě zajel 3:40,60, ale ve druhé se mu již tak nedařilo – 3:55,24. O absolutní vítězství bojovali opět nejrychlejší spidery a formule 2. Helmut KALENBORN přesedl do spideru PORSCHE STEPHINSKY a zlepšil své časy na 3:36,63 a 3:38,58. Ve spiderech však kraluje tentokráte Švýcar Kurt BUESS s vozem OSELLA PA 6 a ten deklasuje v obou jízdách Kernův rok starý rekord časy 3:26,11 a 3:25,91. Vozy formule 2 se ale nedají. Rakušan Helmut ACHATZ jede stejně dobře jako BUESS a se svým vozem TOJ BMW F2 zajíždí časy 3:25,22 a 3:26,80. Jejich vyrovnanost je taková, že v součtu obou jízd není mezi nimi ani setina sekundy rozdílu a rozhoduje pravidlo nejrychlejší jízdy. Je zde však i Dieter KERN. To co předvedl v první jízdě byla ukázka dokonalosti a mistrovství pana vrchaře. Jeho čas 3:17,26 jako kdyby spadl z nebe. Ve druhé jízdě již jen jistil obhajobu absolutního vítězství časem 3:27,13.

1982 – 3:10,25 – Walter PEDRAZZA – A – PRC 00/82 F2 V roce 1980 poprvé od znovu obnovení tradice ECCE HOMO nepadá rekord. Dieter KERN již potřetí v řadě absolutně vítězí se skvělými časy 3:19,29 a 3:18,05. Rok 1981 se stává v historii výjimečným. Poprvé se ve Šternberku koná závod Mistrovství Evropy a tento seriál se koná až dodnes. Šternberk je první místo v socialistickém táboře, kde se něco takového děje. Obrovský a zasloužený úspěch. Počasí ale evropské premiéře nepřálo a tak nejrychlejší jízda spideru LOLA T298 Francouze Jeana Louise BOSE - 3:28,08 byla přece jen dost za rekordem trati. Absolutní vítězství získal opět Dieter KERN, a to počtvrté v řadě. Diváci si museli tedy počkat až na rok 1982. Dieter KERN poněkud přestavěl svoji formuli 2 a zajíždí 3:24,77 a 3:18,32. To co by jindy stačilo na vítězství tentokráte stačí jen na třetí místo absolutně. Kurt BUESS koupil spider po BOSOVI a jede za 3:20,42 a 3:22,41. V součtu jízd poprvé ve Šternberku poráží Dietera KERNA. Tento rok patří však nováčkovi startovního pole Rakušanovi Walterovi PEDRAZZOVI a jeho vozu PRC 00/82 formule 2.

Ten posunul ve druhé jízdě hranici traťového rekordu o sedm sekund níže na čas 3:10,25.

1983 – 3:09,91 – Mauro NESTI – I – OSELLA PA 9 Při neúčasti KERNA, PEDRAZZU a KALENBORNA se po letech stalo, že o absolutní vítězství nebojovali vozy formule 2, ale dva spidery a šestisetkoňové monstrum FORD CAPRI TURBO, za jehož volantem seděl Němec Herbert STENGER. Nejrychlejší pilot formulového vozu Němec Georg NEUGEBAUER – MARCH BMW F2 zajel časy 3:24,18 a 3:24,41, a to stačilo pouze na čtvrté místo absolutně. Herbert STENGER zajel ve druhé jízdě 3:17,28, a to je čas, který je dodnes uznáván jako nejrychlejší v kategorii kapotovaných vozidel. Stengerovi to přineslo třetí místo. Švýcar Kurt BUESS a jeho LOLA T298 dosahuje časů 3:21,79 a 3:18,80 a je opět druhý. Do Šternberka však přijel poprvé fenomén evropského mistrovství - pozdější devítinásobný Mistr Evropy Ital Mauro NESTI a jeho OSELLA PA 9. V první jízdě Mauro překonává Pedrazzův rekord časem 3:09,91.

1984 – 3:06,86 – Ruedi CAPREZ – CH – MARTINI Mk 32 F2 Rok 1984 byl rokem oslav 80.výročí závodní trati ECCE HOMO. A měl to být především souboj dvou nejrychlejších jezdců posledních dvou ročníku Itala Maura NESTIHO a Rakušana Waltera PEDRAZZU.

Kromě nich startovali z favoritů se spidery Herbert STENGER, Kurt BUESS a poprvé Ital Franco MAMPRESO startující pod přezdívkou „DIN“. S formulemi 2 jeli kromě zmiňovaného PEDRAZZU také NEUGEBAUER, z dřívějších let známý Josef BINDER a na první pohled skoro nenápadný Švýcar Ruedi CAPREZ. Walter PEDRAZZA s novým vozem PRC M812 F2 zajel opravdu výborně a ve druhé jízdě dokonce pokořil Nestiho rekord časem 3:09,71. Souboj o absolutní vítězství, jeden z nekrásnějších v historii, se odehrával ale bez jeho účasti. Mauro NESTI v první jízdě překonává svůj nejlepší čas z roku 1983 novým rekordem 3:08,90. Zdálo by se, že má vyhráno, ale na kopec vyjel i Ruedi CAPREZ se svoji hbitou formulí 2 MARTINI Mk 32 a rekordem 3:08,27. Druhá jízda se stala lahůdkou pro diváky. Mauro NESTI jede bombasticky a v cíli mu časomíra naměří opět rekord, tentokráte 3:06,95. CAPREZ odpovídá nejlépe jak může a o sedm setin sekundy překonává časem 3.06,86 i takového mistra jako je NESTI. V tomto roce poprvé padla hranice průměrné rychlosti 150 km/hod.

1990 – 3:06,24 – Miroslav ADÁMEK – CZ – MARCH AUDI TURBO CAN AM Výjimečnost souboje Nestiho a Capreze v roce 1984 dokázaly další roky. Trvalo celých šest let než padl Caprezův rekord. Nejrychlejší časy v jednotlivých letech zajeli : 1985 – opět 3:09,91 – Mauro NESTI; 1986 – 3:10,85 – Mauro NESTI; 1987 – 3:12,61 – Andres VILARINO; 1988 – 3:09,23 – Herbert STENGER a 1989 – 3:13,54 – Andres VILARINO. Až v roce 1990 dochází k rozhodujícímu souboji o nový traťový rekord a jeho součástí se stal po mnoha letech český závodník v podobě Miroslava ADÁMKA. Jeho účast v okruhové Intersérii ho přivedla ke špičkovým týmům, a především spolupráce s Karlem HASENBICHLEREM ho vynesla na vrchol motoristického sportu. Může nás těšit, že se o vrchol své kariéry jezdil dělit i do Šternberka, a to velmi úspěšně. Vraťme se však do roku 1990. To co se povedlo Herbertu STENGEROVI prostě stojí za zmínku. V obou jízdách tento legendární Němec zajel na setinu sekundy stejný čas, a to 3:08,35. V první jízdě byl dokonce nejrychlejší a brousil si zuby na své první absolutní vítězství na ECCE HOMO. Další hvězda evropských kopců Španěl Andres VILARINO však byl proti a druhým časem 3:07,23 se v součtu dostal o setinu sekundy před STENGERA !! Nekrásnější zážitek však přišel v podobě druhé jízdy českého jezdce Miroslava ADÁMKA a jeho vozu MARCH HSS AUDI CAN AM. Pan ADÁMEK totiž překonal šest let starý rekord Švýcara CAPREZE časem 3:06,24 a od roku 1973 se stal prvním Čechem, který zvítězil absolutně ve Šternberku.

1992 – 3:04,77 – Andres VILARINO – E – LOLA T 298 Po roce 1991, kdy především Andres VILARINO atakoval traťový rekord časem 3:06,80 se jezdecká špička Evropy opět sjela na boj o traťový rekord v roce 1992. Pod hranici tří minut a deseti sekund se nakonec dostali čtyři jezdci. Čtvrtý absolutně Ital Giulio REGOSA – OSELLA PA 9 zajel ve druhé jízdě čas 3:09,73. Třetí skončil absolutní vítěz z roku 1988 Němec Horst FENDRICH s formulí 2 MAURER, když i jemu lépe vyšla druhá jízda – 3:08,95. Nejblíže s formulí k překonání traťového rekordu byl Švýcar Heinz STEINER s jeho MARTINI Mk 50, který zajel časy 3:09,58 a skvělých 3:06,52. Fantastickou koncentraci předvedl v obou jízdách Španěl Andres VILARINO. První jízda a jeho LOLA proletěla cílem v traťovém rekordu 3:05,94 ! Druhá jízda a další neskutečný zážitek pro diváky v podobě nového traťového rekordu 3:04,77 !! Klobouk dolů.

1993 – 3:02,39 – Andres VILARINO – E – LOLA T 298 Velmi kvalitní konkurence se schází i v roce 1993 a diváci mohli opět sledovat souboj nejrychlejších formulí a spiderů o rekord na slavné trati ECCE HOMO. Horst FENDRICH i Heinz STEINER přezbrojili na novější formule MARTINI Mk 69 a jejich souboj zvedá diváky z polohy sedu do polohy ve stoje. V první jízdě zajíždí Švýcar STEINER „jen“ 3:10,04 a Němec Horst FENDRICH ho pojíždí časem 3.08,36. Ve druhé jízdě se zlepšuje FENDRICH na 3:07,51, ale Heinz STEINER ho drtí výborným časem 3:05,25. Vrcholem se však stává podívaná alá ESPAŇA. V první jízdě jede Andres VILARINO na hranici možného a nemožného. Jeho LOLA skoro porušuje fyzikální zákony naší planety a výsledkem je traťový rekord 3:02,39 !!!! Jeho krajan Francisco EGOZKUE je druhý časem 3:06,64. Ve druhé jízdě se Andres pokouší svůj rekord ještě zlepšit, ale defekt pneumatiky ho sráží na čas 3:11,28. EGOZKUE využívá příležitosti a časem 3:03,70 získává absolutní prvenství.

1999 – 3.01,18 – László SZÁSZ – H – REYNARD 93D F3000 Dalších pět ročníků se nejlepší jezdci Evropy snažili pokořit úctyhodný výkon Andrese VILARINA a bezúspěšně. Nejlepší časy dosáhli : 1994 – 3:05,04 – Heinz STEINER; 1995 – 3:05,47 – Horst FENDRICH; 1996 – 3:05,29 – Fabio DANTI; 1997 – 3:02,49 – Rüdiger FAUSTMANN a 1998 – 3:03,75 – Horst FENDRICH. Až v roce 1999 se podařilo lesk Vilarinova rekordu překonat. V mezi období převzaly vládu ve formulích vozy formule 3000, které se rok od roku vylepšovaly až se z nich stala na kopcích téměř bezkonkurenční technika. Nejrychlejší spider v roce 1999 pilotoval Ital Franz TSCHAGER s časy 3:06,85 a 3:10,07. Kralovaly ale zmíněné formule 3000. Již trojnásobný absolutní vítěz ECCE HOMO Němec Horst FENDRICH jede s vozem REYNARD 95D za 3:04,77. Maďar László SZÁSZ vyjíždí na kopec v čase 3:06,15 a nejrychlejší je v první jízdě na stejném voze jako FENDRICH Rakušan Walter LEITGEB – 3:04,47. FENDRICHOVI se ve druhé jízdě nedaří a s časem 3:13,97 se propadá. LEITGEB překonává traťový rekord VILARINA časem 3:01,36 ! László SZÁSZ ale protíná cílovou čáru ještě rychleji a na světě je nový rekord v hodnotě 3.01,18 !!! V součtu časů nakonec vítězí LEITGEB.

2000 – 2:58,03 – Walter LEITGEB – A – REYNARD 95D F3000 Formulové vozy dominovali i v ročníku 2000. Třetí místo absolutně patřilo rekordmanovi z roku 1999 Maďarovi László SZÁSZOVI, který dosáhl časů 3:06,03 a 3:04,38. Velice pěkně se uvedl ve Šternberku poprvé startující Francouz Christian DEBIAS s vozem MARTINI Mk 74, ten dosáhl časových hodnot 3:04,12 a 3:04,70. Exceloval však hlavně Rakušan Walter LEITGEB. Již několik let těsně odolávající hranice 3 minut padla, a to v obou jízdách a po fantastických výkonech rakouského pilota. Nechtělo se snad ani věřit, když se časomíra zastavila po jeho první jízdě na skoro neuvěřitelném čase 2:58,14, že další magická hranice kopce ECCE HOMO vzala za své. Když svůj výkon ještě potvrdil i v druhé jízdě novým traťovým rekordem 2:58,03, tak i ti největší pochybovači uvěřili, že to není sen, ale opravdu skutečnost. Výkon Waltera LEITGEBA zatím odolává, i když i v dalších letech byly zaznamenány skvělé časy: 2001 – 3:03,82 – shodně László SZÁSZ i Walter LEITGEB; 2002 – 3:02,03 – László SZÁSZ; 2003 – opět pod tři minuty – 2:59,47 – László SZÁSZ a 2004 – 3:02,46 – László SZÁSZ.

A jak to bude letos – uvidíme, nechejme se překvapit !