Náměšť n. Oslavou - Komentář

Po oba závodní dny se v Náměšti lepila smůla na paty favoritům domácí vrchařské špičce. Rozmary počasí provázely dění na dva kilometry dlouhém kopci pod renesančním zámkem všechny jezdce i diváky. Nicméně jezdci nejvýkonnějších vozů měli plné ruce práce s udržením se na trati, která byla kluzká nejen od neustálého poprchávání, ale své zde způsobily i saze z výfuků trucku Buggyra, která měla být jakýmsi zpestřením. Ovšem popravdě řečeno vyznívá potom velmi trapně neustálá snaha či buzerace ze strany některých komisařů, kteří už několik let řeší katalyzátory u vozů formule 3000 a potom se při závodech ukáže truck, jehož jeden průjezd do kopce zaneřádí životní prostředí více, než zbytek aut za celý víkend, a to truck vyjel do kopce celkem 10x. Ale to by byla zase jiná kapitola. Faktem je, že zmíněné kluzké saze, které vycházely z výfuků přispěly k ještě kluzčí trati, která se stala osudnou v nedělním tréninku pro Milana Svobodu, jehož formule Dallara 302 skončila několik stovek metrů po startu v divokých hodinách. Druhý trénink ukončil působení sympatické Edity Práškové, která uklouzla na výjezdu ze zatáčky před retardérem. A stejný úsek se stal hned v další jízdě konečnou pro zkušeného Otakara Krámského, jehož monopost Reynard K-07 vyletěl z dráhy v rychlosti přes 130km/h a po divokém saltu skončil podvozkem vzhůru. Objevil se snad i požár. Krásný vůz, který měl premiéru zhruba před rokem se tak během pár sekund proměnil ve smutný vrak, který bude nyní vyžadovat rozsáhlou opravu, která se podle možností může protáhnout více, než by si sportovní fanoušek přál. Podle zpráv očitých svědků diváci ocenili potleskem skutečnost, že jezdec ve zdraví a bez pomocí mohl z převráceného vozu vystoupit a je zdráv.

Zbytky krásného vozu Reynard Otakara Krámského

Kdybychom se ještě vrátili zpět do sobotního závodu, ten od první jízdy nabízel velmi zajímavou a vyrovnanou podívanou. Po první jízdě vedl právě Otakar Krámský, ale potom ho zradila převodovka a odstoupil Oprava vozu provázela jezdce do nočních hodin. Z druhého místa na první tak poskočil Miloš Beneš sledován zpočátku Miroslavem Fajkusem, který ovšem dopadl podobně jako Krámský, byť ještě stihl dokončit druhou jízdu. Vysoká konkurence na prvních místech zamíchala znovu pořadím ve třetí jízdě, když v poslední náročné zatáčce před cílem ztratil několik desetin Miloš Beneš, poté, co byl příliš rychlý na výjezdu ze zatáčky a následně prořadil. Vítězem se tak dravou jízdou, která uchvacovala přihlížející diváky, loňský absolutní mistr republiky Milan Svoboda před Benešem a Davidem Komárkem, který mezi cestovními vozy nezná soupeře. Rovněž průjezdy jeho vozu Mitsubishi provázely zasloužené ovace ze strany diváků. Už na čtvrtém místě zazářil Petr Vondrák na svém nově zrestaurovaném voze March 752, který patřil k tomu nejkrásnějšími, co letošní závod představil. Navíc souboj i prvenství mezi historickými vozy okořenil Jaroslav Prášek, jehož Chevron se proháněl řízenými smyky rychle vzhůru v každé jízdě. Radost z vítězství ve skupině C si poprvé vychutnal letošní nováček Petr Vítek na stroji PRC S98 Opel. Opavský jezdec však není žádným zelenáčem a ti kdo sledují tento sport si ho jistě pamatují z doby, kdy startoval na kopcích v první polovině 90. let s monopostem KDV 1600. Trošku smutné mi přišlo, když podobně jako vítěz sportovních prototypů mezi historiky Pavel Vondrák nedostali tito dva jezdci k poháru za vítězství i motorový olej, který byl jinak součástí prakticky každého vyhlášeného místa. Snad to nebyl úmysl, ale nepůsobilo to vhodně...


Sportovních prototypů jako je PRC S98 jezdce Vítka by naše kopce potřebovaly více...

Příjemnými výkony potěšil srdce sportovního fanouška rovněž Marek Rybníček na speciálu Škoda Octavia, Václav Janík na BMW 320 a řada dalších.

Nedělní závody provázel déšť ještě vytrvalejší, než ten sobotní. O karambolech, které ovlivnili celkově náladu závodu jsme již mluvili. Dodejme, že například i absolutně třetí jezdec historických vozů Milan Galáš zničil v nedělním tréninku svůj krásný BMW 2002.


Sympatický slovenský jezdec Jozef Tóth startující s českou lecencí byl nejen posledním jezdcem týmu JSC, ale i poslední z těch, kteří odjeli první nedělní závodní jízdu na slušném povrchu.


Naopak Filip Blahout při svém druhém startu s tak silným vozem, jakým je jeho Mitsubishi byl první, kdo prorážel přívaly deště v nedělním závodě.

V malé výhodě byli jezdci, kteří startovali před Otakarem Krámským, protože přeci jen startovali na sušší vozovce. Patřičně toho využil nejrychlejší muž tréninku David Komárek a posléze i na mokru v další jízdě potvrdil, že mu takový povrch vyhovuje a jeho Mitsubishi s pohonem všech kol bylo k nezastavení. Dušan Nevěřil sice dokázal být ve druhé jízdě nejrychlejší, ale o pouhé zlomky sekundy a to nemohlo na vítězství stačit. A tak po dvou jízdách byl Nevěřil třetí, ještě za Josefem Komárkem, který se svým vozem Mitsubishi Lancer skupiny A zajížděl na mokru rovněž výborně. Marek Rybníček bojoval opět s Václavem Janíkem.

Z vítězství se radoval David Komárek a velmi dobře si vedl i jeho otec Josef, když ovládli skupinu M a A. Josef byl dokonce ve druhé jízdě ještě rychlejší než zbytek konkurence v absolutním pořadí. Třetí místo si vyjel Dušan Nevěřil, nejrychlejší ze závodních speciálů kategorie 2. Mezi historickými vozy opět kralovali jezdci na formulích 2. Petr Vondrák opět zvítězil před Jardou Práškem a vše sledoval ze třetího místa Pavel Kolář na Škodě 130RS.


Papírově nečekaný vítěz nedělního závodu David Komárek a jeho Mitsubishi


Miroslav Adámek byl sice nejstarším jezdcem, ale svůj NSU TT vedl opravdu znamenitě a patřil k těm nejdravěji jedoucím jezdcům


Miroslav Fajkus se letos chystá na závody FIA Challenge, kde jeho krásné a silné Lucchini bude okrasou stejně jako zde v Náměšti, kde tentokrát rozhodně nedivočil a dal přednost jisté jízdě