Ecce Homo poznámky k závodu

Letos se Ecce Homo dočkalo významného výročí narození, tedy 120 let od prvního závodu na této trati. Navíc jsme měli 44 ročník závodu Mistrovství Evropy. A tak se pochopitelně bilancovalo, vzpomínalo, ale hlavně soustředilo na špičkové současné závodění. Padaly mýty i rekordy. Reportáží o tomto krásném závodě se již objevilo dostatek, navíc mnohdy velmi přesně popisujících vše podstatné. Proto se zaměřím na pár úvah či postřehů, které mě zaujaly.

Do závodu přijel jako velký favorit lídr ME a vítěz dvou letošních závodů Francouz Kevin Petit. U nás již párkrát startoval, ale letos má super formu. Snad mu pomáhá údajná blízká spolupráce s výrobcem vozu Nova. Sice letošní model jede i Christian Merli či Sebastien Petit, ale podle informací má Kevin k dispozici nejaktuálnější specifikace, na kterou čeká například náš Petr Trnka. Pokud je jeho vůz vývojovou skříní Novy, je na dobré cestě. Kevin byl ještě v pátek plný optimismu, pozitivní energie natěšený na trať Ecce Homo. Nakonec ale nebylo vše podle jeho představ. Již v páteční večer při sjezdu trati do něj narazil neukázněný řidič jedoucí nahoru. Ten vjel do protisměru a do Kevina narazil tak nepříjemně, že ještě ráno po zahájení tréninků proběhlo krátké přerušení programu, kdy jel Kevin na ranní kontrolu k lékaři, aby bylo potvrzeno, že může bez problémů startovat. Kevin jezdil i tak krásné časy, ale… Při startu do druhé závodní jízdě, kdy mohl dosáhnout na absolutní prvenství jeho motor na startu škytl, vůz protnul časomíru a než se rozjel, Kevin ztratil několik vteřin. Přesto jel vynikající jízdu a na posledních třech kilometrech zajel nejrychlejší mezičas víkendu a průměrnou rychlostí téměř 199 km/h stáhl o vteřinu a půl Christiana Merliho, ale na více než evropský bronz nemohl pomýšlet, protože jsou letos první tři jezdci neskutečně vyrovnaní. Mimochodem to byl opravdu hvězdný mezičas v posledním úseku. Přiblížil se i rekordní jízdě Christiana Merliho. Ten tehdy dosáhl průměrnou rychlost na posledních třech kilometrech téměř 202 km/h. Je to opravdu rychlá pasáž, kde se rychlost silných speciálů pohybuje přes 250 km/h.

Diváci si zvykli, že když přijede Christian Merli, bojuje se o druhé a další místa. Ovšem tím, že nová FIA pravidla omezila pro trubkové rámy motory, jeho Osella FA30 již nemohla se silným motorem v ME startovat. Proto si italský multišampion pořídil Novu. Zatím se stále seznamuje se zcela odlišnou technikou. Zatímco v Rechbergu jel prakticky s vozem tak, jak opustil výrobní linku Novy, tedy nebyla žádná snaha něco na podvozku schovávat, ve Šternberku již tradiční látky zakrývaly hlavně odpružení náprav. Právě na neklidnou jízdu jezdec upozorňoval v našem rozhovoru. Zatímco kompletní konkurence, což jsou letos jen 3 jezdci, sází na turbomotory, Christian zkusil oprášit letitý motor Cosworth známý i ze závodů formule 1. Na trati Ecce Homo to byla výhoda spíše v techničtější části trati, zatímco poslední 3 kilometry rychlých úseků jeho autu tolik nesvědčila. V porovnání i naměřená maximální rychlost v měřeném úseku znamenala pokles zhruba o 10 km/h oproti dřívější jízdě s Osellou a motorem Zytec LRM. Každopádně selhání startovní procedury u vozu Kevina Petita přinesla Christianovi vítězství tak trošku snadněji, než bychom po první závodní jízdě čekali. Ostatně v ideálním čase by Kevin zvítězil o 4 desetiny. Tedy pokud bychom sečetli nejlepší dosažené mezičasy do jedné ideální jízdy.

Třetím mužem bojujícím o titul Mistra Evropy je sympatický Španěl Joseba Iraola Lanzagorta. Zdůraznil, že pro něj je každý závod krůčkem, kde se sbírají body a trpělivě a pokorou přijímá každý závodní víkend jako novou výzvu. Po vítězství na posledním závodě ME na domácím Al Fitu byl favoritem i ve Šternberku. Jel poměrně nenápadně, ale svými časy se stále více blížil oběma soupeřům, kteří tahali za kratší provaz. Otázkou je, proč Španěl na měřeném úseku dosahoval pravidelně téměř o 10 km/h menší maximální rychlost oproti soupeřům? Možná špatně zvolený převod? Každopádně jeho závodní časy byly hodně rychlé a v součtu to stačilo na druhé místo před Petitem, kterému nevyšel start v druhé jízdě. K osobnímu rekordu se Španěl přiblížil na jednu sekundu. A jako jediný z evropské hvězdné trojice nedokázal zajet rychleji než loňský Mistr Evropy Geoffrey Schatz. Zaostal za jeho časem o pouhých 7 setin sekundy.

Do absolutního pořadí nazvaného O pohár starosty města Šternberka se přihlásil Švýcar Robin Faustini. Jezdec, kterého jsme ve Šternberku viděli již několikrát, a to i za volantem Reynardu 01L (2x), Oselly FA30 či vozu Norma M20FC. Osobního rekordu dosáhl loni při jediné nedeštivé závodní jízdě časem 2:49,85. Letos své maximum posunul na 2:43,17. Je to obrovské zlepšení, kterému po celý víkend zajišťovalo pozici opravdového lídra nad soupeři startujícími s vozy podle regulí FIA. V čem měl Švýcar výhodu? Zejména nemusel řešit omezovač otáček či světlou výšku. Nebyl limitován performance faktorem. Výsledkem byl fantastický čas, který překonal všechny osobní rekordy s výjimkou dvou jmen: Merli a Faggioli. Pouze tito dva piloti dokázali Ecce Homo v celé jeho stodvacetileté historii zajet rychleji. A dokonce Simone Faggioli byl rychlejší pouze v jediném ročníku 2021. Za mne asi škoda, že pořadatelé Švýcara nezařadili třeba do Mistrovství Rakouska, které je mezinárodní a kde by jeho vůz podle předpisů v pohodě zapadal. Předvedený výkon byl famózní a navždy jeho jméno zůstane mezi vítězi Ecce Homo v absolutním pořadí.

Sebastian Petit jede trochu ve stínu svých soupeřů v nejsilnější skupině Proto1 Mistrovství Evropy. Snad i proto je rozhodně povzbudivé, že tento Francouz dokázal zlepšit své osobní maximum o téměř sekundu, a to zde startoval již v šesti různých letech. Bohužel letos postrádáme kromě úřadujícího šampiona, který nesehnal konkurenceschopné pneu na letošní ročník ME, Geoffrey Schatze také našeho Petra Trnku, Correntina Starcka a z ME nám vypadl i Alexader Hin startující pouze v rámci rakouského šampionátu. I on čeká na nový vůz Nova, aby se zařadil společně s naším Petrem Trnkou do skupiny Proto1, která je aktuálně pouze značkovým Nova cupem. Problém s pneumatikami je velkým vykřičníkem celého ME kategorie 2. Pirelli dělá omezené množství gum prakticky pouze pro tým Faggioli, coby tovární jezdec Pirelli je má k dispozici Iraola, Merli obdržel pouze 4 sady na sezónu a s každou musí šetřit více, než jsme byli zvyklí. Ostatní jsou odkázáni na starší zásoby ať už Pirelli nebo Avon, který v podstatě zanikl a přesto, že nástupce ohlašuje nové pneu co nejdříve, zatím stále nejsou. Kupředu se tlačí Hoosier, ale zatím je to ve velké míře o tom získat si mezi jezdci důvěru. Tam se to díky našim jezdcům celkem podařilo v rámci slabších prototypů skupiny Proto4.

Zajímavou a zároveň poslední příležitost k evropským bodům pro postarší vozy F3000 nabízí skupina Proto2. Letos tyto monoposty mohou jet naposledy a jak ukazuje zkušený Fausto Borrrmolini, nemusí hrát vůbec druhé housle. Fausto přes hodiny a ztrátu bodů v úvodním podniku ve Francii po Ecce Homo přebírá otěže a v průběžném hodnocení ME poskakuje na druhou příčku se ztrátou pouhého 1.5 bodu na Merliho. Dost možná se tak díky soubojům v Proto1 stane šampionem třeba Fausto, který se po námluvách s Novou vrátil ke svému osvědčenému Reynardu. Říkal, že na Novu si vlastně nikdy úplně nezvykl. Zkoušel vše možné, nakonec konzultoval nastavení se Simone Faggiolim. Ten ale na půjčeném voze hladce zvítězil v závodě do vrchu, ale poté ho sedlal Fausto a opět to nebylo ono. Nakonec e po loňské sezóně rozhodl vůz prodat. Nyní ho čeká velmi slibná sezona. Letos sice osobní rekord nepřekonal, ale potvrdil historicky nejrychlejší monopost Reynard časem, který byl rychlejší, než pamatujeme z doby Andera Vilarina nebo Lionela Regala. Zmínili jsme skupinu Proto4. Tam jsme měli zástupce v ME a zároveň přímý souboj ve dvoulitrové třídě domácího mistrovství sportovních prototypů. Celkově domácím kopcům prototypy opět kralují. Zajímavý souboj se o víkend rozehrál mezi suverénem letošního MČR Václavem Janíkem a Petrem Vítkem. Zatímco domácí Janík dříve zajel Ecce Homo pod 2:50, teď je rád za časy pod tři minuty. Jeho fokus na závody do vrchu už je pryč, navíc používá jiný motor. Faktorů může být více. Když k tomu přidáme špičkovou formu Petra Vítka a jeho Oselly PA30, byl to boj opravdu uchvácející. Zkušený Vítek se na start Ecce Homo postavil po šestnácté. Z toho jel už po deváté s modelem PA 30. Dalo by se očekávat, že na své maximum si už dávno sáhl, navíc na čerstvých kolech. Opak je pravdou. Jeho osobní rekord z roku 2022 a hodnotou 2:57,12 překonal hned dvakrát na konečných 2:54,37! Krásu tohoto času potvrzují historické statistiky. Vždyť to byl historicky druhý nejlepší čas tohoto typu vozu. Rychlejší byl jen Alexander Hin na speciálním PA 30 s centrálním posedem. Ale Petr za sebou nechal nejlepší časy Cyrille Frantze, Fausta Bormoliniho, Sebastiena Petita, Adriana Zerly a dalších. Václav Janík byl tedy druhý. Kdo by čekal třetího Jiřího Špalka, musel by být zklamán. Perfektně připravený Zdeněk Chudoba zajížděl časy, které ho vynesly kromě vítězství mezi dvoulitry i na celkově třetí místo v kategorii 2 MČR. Za Špalkem se umístil David Dědek, který si zároveň připsal plný počet bodů do konečné tabulky ME stejně jako třeba Merli. David jel skvěle a byl to právě on, kdo si pochvaloval nové pneumatiky Hoosier a dosažené časy dávají jeho slovům vážnost. Famózní Josef Hlavinka, který letos čaruje se svým letitým vozem Ligier JS49 na něj tentokrát nestačil. Ale souboj časů, o který se postaral on, i další jezdci Jaroslav Surówka, marně čekající na déšť, Karel Berger se slabším motorem, Jiří Svoboda, Lukáš Studený a Zdeněk Kráčmar, který už zaostával, byl skvělým lákadlem. Nic na tom, že poslední prototyp, někdejší továrně připravený speciál Peugeot Spider jezdce Michala Kužmy ztrácel minutku na své soupeře. Zmíněný Karel Berger si podobně jako David Dědek zapsal ustanovující rekord ve své skupině, tedy Proto3. Získal také plný počet bodů, když porazil své rakouské soupeře. Našim se zkrátka v kategorii 2 líbí a mají krásné výsledky. Ještě by to chtělo doplnit zásobník o Petra Trnku. Tam ale ve stávajícím voze není opravený motor a novinka Nova stále není připravená. I proto, že Petr čeká na kompletní specifikaci 2026 tedy včetně systému halo, kterým budou muset být všechny vozy vybaveny příští rok, tedy včetně letošních modelů Novy.

V kategorii cestovních vozů od prvních tréninků vyčníval David Komárek se svým speciálem McLaren F1. Bylo velmi pravděpodobné, že padne i letitý rekord legendárního Georga Plasy. Ostatně se mluvilo i o tříminutové hranici, protože tréninkový rozjezd Davidovi vycházel na výbornou. Pak se ale karty obrátily a pro špičkový Komvet Racing nastala černá neděle. V první závodní jízdě nedokončila pro technickou závadu tradičně neskutečně rychlá Kristýna Fillová a jen několik okamžiků po ní skončily naděje na překonání rekordu vozů se střechou, když Davida zradila poloosa. Rychlíků mezi „cesťáky“ však bylo více. Po odstoupení Davida to byl Karl Schagerl, kdo dokázal jezdit nejrychleji. A jemu se nakonec podařilo rekord překonat! V první jízdě se pověstné šternberské hodiny zastavily na čase 3:00,81! Výrazně si polepšil i Reto Meisel, který si v neděli vyzkoušel start celkem čtyřikrát. Snad i díky těmto opakovaným jízdám nakonec zajel krásný čas za hranicí 3:03. Naše želízko v podobě Dana Michla zůstalo za optimistickým očekáváním. Dan nenavázal ani na výkon z Rechbergu, ale ani se nepřiblížil svému osobnímu maximu ve Šternberku. To bylo 3:06,69 a letos pak nakonec alespoň 3:08,71. V součtu tak byl v Evropě třetí za Karlem a Retem. Ve skupině PF2 byl z našich nejlepší Martin Jerman s nově pořízeným Lamborghini Huracan Super Trofeo na pátém místě za vítězným Karolem Krupou a dalšími. Ve skupině PF3 se očekával další triumf suveréna Itala Antonia Migliuoliho. Ten měl trochu obavy z naší trati, proto si nechal nahrát co nejagresivnější mapu do řídící jednotky. Ale možná i to se mu stalo osudným, protože v závodě odstoupil. Využil toho nejvíce vítězný Milovan Vesnič. Stříbrnou pozicí se blýskl stále rychlejší Marek Rybníček, jehož Škoda Fabia má ve svém rodokmenu starty na MS rallye a v přípravě práci posvátných rukou někdejšího továrního pilota obdobného vozu Romana Kresty. Velkou radost si vyjel třetím místem ve skupině PF5 Jindřich Pluhař s Nissanem Sunny. Tam zvítězil Španěl Antonio Penido Lopez na voze Renault Clio.

Krásnou podívanou nabídli tradičně jezdci historických automobilů. Prvním startem se blýskl Josef Čermák s ex-Napione Osellou PA20S. Přes drobné technické problémy byl nakonec druhým nejrychlejším jezdcem mezi historickými vozy hned a italskou Osellou PA9/90 jezdce Piera Lottiniho. Čermákovo auto vodil po tratích ME Renzo Napione v letech 1998 až 1999. Ve Šternberku byl tedy dvakrát a nejlepšího času s tímto vozem dosáhl za 3:11,60. Našemu Josefovi se to při prvním startu podařilo o 26 let později za 3:25,95. Z naših borců připomeneme třetí místo Vladimíra Konicara, stříbro Petra Strnada, bonz Roberta Brože i Jaroslava Mikeše a konečně zlato Petra Tykala a bronz Aleše Gänsdorfera ve svých skupinách patřící do hodnocení ME historických vozů. Aleš měl po trnéninku díru v bloku motoru. Ani nevím, jak se mu a jeho týmu podařilo sehnat přes noc jiný motor a vyměnit ho. Ale povedlo se.