Faggioli vítězí s rekordem

Další podnik seriálu FIA European Hill Climb Championship uspořádali Italové na legendární trati přes tři vesnice Malegno Ossimo Borno zvaný Vallecamonica. Závod sliboval velmi atraktivní podívanou pro diváky, snad jeden z nejlepších závodů moderní historie vrchařů. Kromě nejrychlejších jezdců ME se tu totiž společně sešly i domácí hvězdy italského šampionátu Supersalita (CISA). To je jakýsi výběr sedmi nejlepších italských závodů, který se pak těší větší kvalitě, než tradiční Mistrovství Itálie (CIVM).

Každý byl zvědavý na měření sil hvězdných pilotů, jakými jsou bezesporu například Simone Faggioli, Christian Merli, Petr Trnka, Joseba Iraola, Correntin Starck, Fausto Bormolini, ke kterým se letos přidal Geoffrey Schatz, který opustil závody v rodné francouzské hroudě, domácí vycházející hvězda Luigi Fazzino či nestor Achille Lombardi v barvách tovární Oselly.

Netrpělivě se čekalo na první časy měřeného tréninku. Nejrychleji v cíli byl Luigi Fazzino! O více než dvě sekundy si tento sicilský vysokán poradil s Geoffrey Schatzem, kterého následoval Faggioli, Lombardi a Merli. Diváci byli nadšení, ale ještě větší radost byla v týmu Fazziniho, který letos porazil Faggioliho na Trento Bondone, také součásti Supersality. Simone hodně přemýšlel a telefonoval, aby vylepšil nastavení podvozku nového vozu Nova pro tuto sezóny, kdy opustil již letitou Normu, kterou osedlal jeho týmový kolega Diego Degasperi. Evropští jezdci se prali jako lvi, zatím v pořadí Schatz, Trnka, Starck, Iraola a Hin. Patnácté místo celkově pro Joëla Volluze s Osellou FA30 dokazuje neskutečnou úroveň a palbu, která zde v úporném vedru čekala na všechn účastníky. Pilno měli u Schatze, protože ve druhé jízdě rozbil zadní křídlo a horní rameno. Naštěstí se podařilo vůz opravit, údajně snad i díky rychlé cestě do Francie a zpět.

Samozřejmě kromě holých časů se mezi lidmi znalými technického pozadí mluvilo o porovnatelnosti, či spíše neporovnatelnosti jednotlivých vozů. Vždyť Mistrovství Evropy má přeci jen o kus přísnější předpisy. Nejvýrazněji to je vidět v systému měření otáček motorů. FIA AIM dataloger načítá otáčky po celou dobu jízdu a techničtí komisaři si data mohou jednoduše po jízdě načíst a zkontrolovat. Omezení otáček například u motorů Judd znamená poměrně výrazný pokles výkonu. U vozu Christiana Merliho se pracovalo u odborníku LRM celou zimu, aby se podařilo poklesl povolených otáček kompenzovat dalšími úpravami, přesto se zdaleka motor nedostal na původní výkon. Pak je jasné, že Merli byl v nevýhodě. Ale jakto, že Fazzino ovládl první trénink, když prošel technickou přejímkou pro Mistrovství Evropy? Investovaly se peníze na kontrolu otáček, nebo se to risklo? Začalo se spekulovat a jen někteří ví, co se přesně stalo. Faktem je, že Fazzino musel jet neskutečně dobře, protože si prvenství udržel i v druhém tréninku před Merlim a Lombardim. Co to znamená? V celkovém hodnocení tréninku všech jezdců byly první tři vozy značky Osella! Přesto, že jim v současné době není vůbec přáno, protože jejich tradiční pojetí konstrukce šasi se nesetkává s podporou vidiny předpisů do budoucna. I početně začínají francouzské Novy válcovat Osellu i na horké domácí půdě. Snad bude osud shovívavý k této historicky jednoznačně nejúspěšnější značce historie vrchů. Už letos má být k dispozici karbonový monokok.

Naše česká výprava byla poměrně početná. Snad nejsilnější ze zahraničních jezdců. Proč tu nebylo moc cizinců? Chyběli třeba Poláci, ale přijel jeden Rakušan. Chris André Mayer už byl zabydlený v parkovišti. Ale nebylo to to správné místo, proto byl postupně vykázán na místa jiná. Bohužel ale žádné nabízené místo nebylo tak dlouhé, jak jezdec potřeboval. Nakonec s myšlenkou, že tu už nikdy nepojede zamířil zpátky domů. Velmi smutný příběh… Organizátoři to určitě nemají jednoduché a nemám rád strohé kritizování, ale rozhodně systém předem označených míst je daleko vhodnější, než přijít pozdě do již rozdělovaného paddocku a vytvářet problémy, hádky a nakonec třeba takové rozhořčení. Vždyť třeba v Ascoli to není problém. Ale zpět k českým vlaječkám na vozech. V kategorii I cestovních vozů hájil naše barvy Michal Jindra na Porsche, Lukáš Müller se Škodou Octavia, Pavel Kotek na BMW a samozřejmě Švýcar Ronnie Bratschi. V kategorii II představili své prototypy Petr Trnka, Karel Berger, Jaroslav Surówka, Teraza Machová a Lukáš Studený. Těžká a podle mne dost nebezpečná dlouhá trať byla velkou výzvou a naši si s ní poradili opravdu velmi dobře. Neberte to jako prázdná slova, která mnohdy zaznívají, ale jako fakt.

Bouřky se přehnaly ve čtvrtek a pátek, ještě v noci na sobotu, pak už ale počasí přálo slunci. Obdivoval jsem traťové komisaře, kteří v té výhni stáli na svých postech po celý den, mnohdy téměř bez možnosti skrýt se před přímým slunečním žárem. Mně stačila doba prvního tréninku s jedním svozem a nevěděl jsem, jestli se točí víc země, nebo moje hlava. Ani 3 litry vody vypité během 3 hodin moc nepomohly. Každopádně velký závod závodů začal a bylo na co koukat.

První závodní jízda těch nejrychlejších jezdců byla napínavá. Když začaly jezdit placky, došlo k situaci, která zásadním způsobem ovlivnila celé pořadí nejen vozů ME. Jeden z místních borců s Osellou trefil poslední ze čtyř retardérů a zůstal v něm stát. Hned za ním jel Karel Berger. Ten viděl nejprve dva mávající komisaře se žlutou vlajkou před retardérem a dalšího v retardéru. Tam mu signalizovali, ať jede dál. Ztráta byla zhruba tři sekundy a dvě pozice. Pak byl retardér zleva úplně rozebrán, nicméně mávající dvě žluté vlajky zůstaly. Pravidla říkají, že u mávající žluté vlajky je potřeba zpomalit. Trvalo docela dlouho, než byla situace zvládnutá a retardér obnoven. Mezitím ovšem pořadí bylo dáno nejen kvalitou jízdy, ale také mírou přibrzdění u retardéru. Favorizovaný Geoffrey Schatz hned na startu ztratil několik vteřin, když protnul časomíru, ale vůz se nerozjel. Navíc v úvodní partii trošku trefil svodidla. I díky tomu měl nejlepší průběžné mezičasy Španěl Iraola. Nicméně právě on zpomalil na vlajkách nejvíc. S touto poctivostí došel bohužel místo uznání o možnost získat první místo, které po celou první jízdu ve skupině E2-SC držel. Naopak Belgičan Correntin Starck proletěl šikanou bez zpomalení a díky takto najetému náskoku byl pro Iraolu a stejně tak pro Petra Trnku, nedostižný i v součtu jízd. Bez debat tu získal zhruba dvě vteřiny, díky kterým porazil Petra Trnku i Iraolu. Jezdcům se situace samozřejmě nelíbila, protože se to mělo řešit červenými vlajkami. Ani opravná jízda by nepomohla, když by byly někomu uznány průjezdy bez šikany. Zkrátka pořadatel dal najevo, že dodržování předpisů, tedy zpomalení, je chybou. Příště jezdci jistě pojedou raději naplno a případná smrtelná havárie půjde na vrub pouze a jen těm, kteří nyní takto špatně rozhodli. Degradace žluté mávající vlajky je velmi špatným signálem. Za mne asi nejsmutnější dílek víkendové závodní skládačky. Nemluvě o tom, že traťový komisař údajně FIA delegátovi říkal, že šikana byla v pořádku postavená po celou dobu. Na vlastní oči jsem viděl několik onboardů a je jasné, že šlo o nedorozumění či vědomou lež. Perličkou příběhu o této šikaně byla druhá jízda, kdy šikana měla u některých jezdců jiný počet pneumatik, než sobotní druhý trénink… Takže dobře rozjetý Berger trefil tuto pneumatiku, kterou tam nemohl vidět v první jízdě, kdy byla šikana rozbitá, ani ve druhém tréninku, kde pneumatika nebyla a šikana se dala projet rychleji. Jsou to nepříjemné vrásky na jinak zajímavém závodě.

V rámci bojů o absolutní vítězství se až zázračně prosadil fenomenální Simone Faggioli v první závodní jízdě, kdy překonal vlastní traťový rekord. Bez ohledu na to, že se tu ještě 4 šikany nikdy nejeli. Udělal si takový náskok, že mu ve druhé jízdě stačilo pohodové tempo. Velmi rychlý Lombardi s Osellou bohužel nedokončil první jízdu. V ní se ještě blýskl Luigi Fazzino časem těsně za Merlim a s přehledem před Starckem. Vozy startovaly podle čísel a ti poslední už měli šikanu obnovenou. Fazzino jel také plnou šikanu, a přesto byl velice rychlý. Bohužel problém nastal při snaze načíst otáčky z této jízdy. Když to zkrátka nešlo dohodlo se, že se data budou načítat po druhé jízdě. Tu ale Fazzino nedojel. Snad kvůli problémům, nebo se zkrátka elegantně vyhnul diskvalifikaci, která by musela následovat v případě, že by data o otáčkách motoru nešla načíst. Dvě rychlé Oselly tak byly mimo hru. Usměvavý Christian Merli však nezklamal a rychlými časy s přehledem ovládl hodnocení jezdců ME a celkově byl druhý za Faggiolim. I Schatz byl rychlejší než zbývající domácí jezdci a zároveň vyhrál skupinu sportovních prototypů, které prožívají zlatou éru. V obrovské konkurenci se podařilo Petru Trnkovi obsadit třetí místo. Škoda nezvládnuté situaci ohledně šikany, bylo by z toho druhé místo ve skupině. Ostatně ve druhé jízdě byl ještě rychlejší než Merli mimozemšťan Schatz a třetí náš Trnka. Iraolovi se druhá jízda příliš nepovedla, zradila ho totiž technika. Prasklý výfukový systém znamenal ztrátu výkonu a ve svém důsledku horší čas. Vůz poputuje k Nově na opravu. S odstupem za Merlim se odehrál zajímavý souboj mezi Volluzem a Hinem. Švýcar sice po první jízdě vedl, ale ve druhé byl rychlejší Hin, kterému lépe vyšel i součet časů.

Krásné souboje mezi sebou sváděli čestí jezdci v tradičně nejpočetnější skupině prototypů. Karel Berger byl ve výborné formě a podle mezičasů by byl nejrychlejší. V součtu se ale nakonec radoval Jaroslav Surówka. Mimořádně rychlá Tereza Machová jim šlapala na paty po celý víkend. S malou ztrátou za nimi se pohyboval Lukáš Studený na Ligieru, který si hravě poradil s Enzo Chioccim na Normě.

Michal Jindra na Porsche obsadil stříbrnou pozici ze tří startujících ve skupině 2, ale větší nervy měl jistě až po dojezdu druhé závodní jízdy. Tam totiž v seřadišti závodních vozů úspěšně požádal o ruku Terezu Machovou. Gratuluji oběma! Pro sňatku chtivé vrchařské fanoušky je dobrou zprávou, že je ještě dost nezadaných krásných závodnic na našich kopcích, ale nečekejte dlouho. Bronz bral Lukáš Müller ve skupině 5 a čtvrté místo ve skupině 1 si vyjezdil Pavel Kotek, který si zde užíval s vozem BMW M3. V téže skupině zvítězil Roni Bratschi startující s českou licencí.

Ještě není známo, kde se šampionát ME pojede v Itálii příští rok, ale už teď se těším na další cestu na jih. Jezdce čeká pro nás nedaleký závod v Limanové.

Petr Trnka, Norma M20FC


Jaroslav Surówka, Norma M20F


Karel Berger, Osella PA21 JrB


Tereza Machová brzy Jindrová, Norma M20F


Lukáš Studený, Ligier JS51


Michal Jindra, Porsche 997


Pavel Kotek, BMW M3


Lukáš Müller, Škoda Octavia


Michal a Tereza


Borci z České republiky